Zobrazení zdroje stránky Kostel sv. Marka (Litovel)

[[Soubor:Kostel sv. Marka (Litovel).JPG|náhled|319x319pixelů|Průčelí kostela]]
'''Kostel sv. Marka''' je v jádru gotická stavba v [[Litovel|Litovli]]. Stavba byla upravena v druhé polovině [[15. století]] a v letech [[1676]] a [[1877]]. Sakristie pochází z roku [[1532]]. Věž byla upravena v roce [[1699]] a [[1854]].<ref name=":0">KAUEROVÁ, Vlasta a Miroslav KOUDELA. Památky staré Litovle. Olomouc: Danal, 1998, s. 70. <nowiki>ISBN 80-85-973-44-8</nowiki>. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:3836a670-4ad3-11e7-9ad3-5ef3fc9ae867</nowiki></ref>

Kostel se nachází blízko severozápadního ohybu městských hradeb a představuje jednu z dominant města. Původně byl obklopen městským hřbitovem a ve svém západním nároží průčelí má situovánu hranolovou věž.<ref name=":0" />

== Historie ==
V době, kdy [[Přemysl Otakar II.]] pověřil lokátora Jindřicha Epicha založením města, sloužil osadníkům dnešní [[Kostel sv. Filipa a Jakuba (Litovel)|kostel sv. Filipa a Jakuba]] na [[Staré Město (Litovel)|Starém Městě]].<ref name=":0" /> 

Přímé archivní důkazy o založení kostela nemáme. Kostel se ale nejspíše začal stavět až měla Litovel dokončena své hradby, tedy kolem roku [[1340]]. První písemná zmínka o kostele je z roku [[1342]], kdy při farním kostele působil farář Bedřich, jenž odkázal svou zahradu [[Klášter sv. Ducha (Litovel)|klášteru sv. Ducha]].<ref name=":0" />

V roce [[1399]] postihlo Litovel vyhlášení papežského interdiktu, takže se mohlo uplatnit privilegium papeže klášteru sv. Ducha, který směl i nadále vykonávat církevní obřady, což se vztahovalo i na pohřbívání v klášterní zahradě. Hřbitov kolem kostela sv. Marka v tu dobu žádné mrtvé přijímat nesměl.<ref name=":0" />

Koncem [[14. století]] již kostel pravděpodobně stál - měl hlavní chrámovou loď s hlavním oltářem zasvěceným sv. Trojici.<ref name=":0" /> 

Původně měl nad kostelem patronátní právo panovník, ale v roce [[1342]] jej získala královna [[Eliška Rejčka]]. Ta přenesla patronátní právo na jeptišky v nově založeném [[Klášter na Starém Brně|cisteráckém klášteře na Starém Brně]], které si je ponechali až do roku [[1562]].<ref name=":0" />

V roce [[1432]] přepadl lstí v noci táborský hejtman Pardus město Litovel, které počala jeho tlupa drancovat. Městu však přispěchaly na pomoc ozbrojené oddíly z [[Olomouc|Olomouce]] a táborské porazili. Při tomto plenění byl vyloupen i farní kostel sv. Marka, obrazy a bohoslužebné nádoby ukradeny, nebo dokonce na místě zničeny. Takto zneuctěný kostel musel být znovu vysvěcen a tři oltáře (Navštívení Panny Marie, svaté Trojice, svatých Jana Evangelisty a Bartoloměje) znovu konsekrovány, což se stalo [[15. říjen|15. října]] [[1444]]. Zástupce tehdejšího biskupa [[Pavel z Miličína|Pavla]], sufrageán Vilém, znovu vysvětil i hřbitov. Samotný kostel připadl k [[Medlov|medelské]] farnosti a k odloučení došlo až v roce [[1448]], kdy dala abatyše Helena svolení biskupu Pavlovi, aby litovelští mohli ustavit svého faráře. S tím vydal svůj souhlas i medelský farář Albert.<ref name=":0" /> 
[[Soubor:Interiér chrámu sv. Marka (Litovel) (1).jpg|vlevo|náhled|Barokní interiér kostela]]
V roce [[1496]] vzniklo v Litovli Bratrstvo Panny Marie a Evangelisty sv. Marka (zrušené roku [[1655]]), jehož členem byl i bohatý soukeník Lorenz Lang, který zřídil v roce [[1524]] nadaci 14 hřiven a 11 grošů pro nově zřízený oltář sv. Anny. Z této nadace pak byla financována přestavba v renesančním duchu. Počátkem [[16. století]] existovalo v kostele nejméně sedm oltářů, z nichž ke každému činili litovelští měšťané nadání, a to bez rozdílu, zda šlo o katolíky, nebo podobojí.<ref name=":0" />

Od 1. poloviny 16. století se v Litovli šíří luteránství. V roce [[1562]] se abatyše starobrněnského kláštera [[Kateřina Haugvicová z Biskupic]] vzdala patronátního práva a postoupila jej [[Albrecht Černohorský z Boskovic a na Úsově|Albrechtu Černohorského z Boskovic a na Úsově]], který dosadil na zdejší faru roku [[1566]] protestantského kněze Jiřího. V roce [[1582]] věnoval [[Jan Šembera Černohorský z Boskovic]] patronátní právo litovelským měšťanům (roku [[1633]] jim bylo [[Karel Eusebius z Lichtenštejna|Karlem Eusebiem z Lichtenštejna]] odňato).<ref name=":0" />

Ke konci [[16. století]] byla Litovel již zcela protestantským městem. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] se i v Litovli prosadila násilná protireformace - luteránští kněží byli ihned z města vypovězeni a prvním katolickým farářem se stal Václav Berger, po něm Jiří Leopold a Melichar Angel.<ref name=":0" /> 

V roce [[1666]] přišel do Litovle farář Ondřej Alexander Claar z Moravské Třebové. Za jeho působení dal panující kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna příkaz na přestavbu kostela. Podle nápisu vytesaného do kamene byla stavěna, rozšířena a zaklenuta chrámová loď, zatímco presbytář zůstal zachován. Kostel byl slavnostně vysvěcen [[22. červenec|22. července]] [[1741]] olomouckým biskupem [[Jakub Ernest z Lichtenštejna|Jakubem Ernestem hrabětem z Lichtenštejna]]. To už zde působil jako farář Kristian Ehrlich.<ref name=":0" />

Roku [[1855]] došlo k rozebrání věže kostela, poněvadž už byla na spadnutí. Její dřívější podoba byla blízká radniční věži (měla lucernu a terbuchy, byla zakrytá šindelem a červeně natřená). Nově byla opatřena jehlancem a pokryta kamennou břidlicí.<ref name=":0" />
[[Soubor:Litovel-Kysucká ul. od s.-vily-1934.jpg|náhled|Pohled na kostel v roce [[1934]]]]
Mezi lety [[1900]] až [[1901]] proběhla obnova tzv. Mariánské kaple, přistavěné k jižní chrámové lodi. Tehdy vznikla výzdoba kopule, kdy prostějovský malíř [[Jindřich Taschner|J. Taschner]] zpodobnil čtyři výjevy ze života Panny Marie.<ref name=":0" />

Mezi lety [[1931]] a [[1932]] byla provedena celková oprava kostela. K další opravě došlo roku [[1987]], kdy došlo k opravě fasád a vnějších omítek.<ref name=":0" /> 

V roce [[1857]] byl kostel vymalován a nově byl zbudován i hlavní oltář, na kterém zůstaly pouze staré sochy. Autorem byl [[Jan Koblische]] ze Šternberka, návrh zhotovil [[Florián Müller]].<ref name=":0" />

== Zdroje ==
[[Kategorie:Kostely olomoucké arcidiecéze]]
[[Kategorie:Kostely zasvěcené sv. Markovi]]
[[Kategorie:Stavby v Litovli]]
[[Kategorie:Kostely ze 14. století]]
[[Kategorie:Stavby ze 14. století]]