Senice na Hané: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „náhled|299x299pixelů|Kostel sv. Maří Magdaleny '''Senice na Hané''' jsou integrovaná správní jednotka v župě Litovel v Středomoravské oblasti. Dnešní správní jednotka je tvořena místními částmi Senice na Hané, Senička, Odrlice, Cakov a Vilémov. == Poloha == Do rovinatého katastru sloučen…“ značka: editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 3. 2. 2025, 19:23
Senice na Hané jsou integrovaná správní jednotka v župě Litovel v Středomoravské oblasti.
Dnešní správní jednotka je tvořena místními částmi Senice na Hané, Senička, Odrlice, Cakov a Vilémov.
Poloha
Do rovinatého katastru sloučených obcí, z velké části pokrytého Prostějovskou pahorkatinou, zasahují na západě výběžky Bouzovské vrchoviny. Protéká jím řeka Blata a prochází silnice z Litovle do Prostějova.[1]
Centrum obce, místní část Senice na Hané, leží na silnici z Litovle do Prostějova, v rovině na obou březích říčky Blaty.[1]
Dějiny
Nejstarší zpráva o vsi je již z roku 1078. V minulosti byla rozdělena na dva díly, z nichž menší byl zbožím kláštera Hradisko a větší náležel, stejně jako sousední vsi Odrlice a Senička, ke statkům olomoucké kapituly. Významnou událostí starších dějin obce byla úspěšná obrana senických proti Švédům v roce 1642.[1]
Po roce 1848 se stala Senice přirozeným centrem pro své okolí a tyto vazby byly utuženy vybudováním některých průmyslových závodů, jež poskytovaly pracovní příležitosti obyvatelům okolních vesnic. Koncem 19. století vznikla Kašparova továrna na výrobu mlýnských strojů a ve 20. letech 20. století k ní přibyla firma Masný s obdobným výrobním programem. Dalšími zdejšími závody před 2. světovou válkou byly parní pila, cihelna a družstevní mlékárna. Po roce 1948 navázal na předválečnou tradici senických strojíren n. p. Karosa, jenž se posléze přeměnil na odštěpný závod Brandýských strojíren a sléváren. V 80. letech 20. století byla v Senici rovněž výroba radiátorových článků olomouckého Kovodružstva, asfaltárna n. p. Silnice a čerpací stanice Severomoravských vodovodů a kanalizací.[1]
V roce 1951 bylo v Senici ustaveno JZD, jež se v roce 1973 sloučilo s družstvem v Seničce, až se konečně v roce 1976 vytvořil integrací s družstvy v Bílsku, Drahanovicích, Náměšti na Hané a Těšeticích dnešní moderní zemědělský velkopodnik JZD Mírová cesta se sídlem v Senici na Hané, hospodařící na rozloze 8 574 ha. Pěstovalo kromě obilovin a cukrovky rovněž zeleninu a chmel a mělo rozsáhlou živočišnou výrobu. Přestože je Senice centrem hanáckého, typicky zemědělského okolí, mělo a má též strojírenský průmysl. Odštěpný závod Brandýských strojíren a sléváren se specializuje na výrobu valníku a traktorových přívěsů. Ve střediskové obci byla počátkem 80. let 20. století ZŠ, pošta, obvodní zdravotní středisko a kino.[1]
Škola v Senici je doložena jíž v 17. století, k obecné škole přibyla od roku 1940 měšťanka.[1]
Pamětihodnosti
Charakteristickou a z dálky viditelnou dominantou obce je barokní farní kostel sv. Maří Magdaleny z počátku 18. století, barokní stavbou je rovněž kaple sv. Josefa.[1]
Doprava
.JPG)
V železniční stanici Senice na Hané se spojují železniční trati z Olomouce do Prostějova a z Litovle-předměstí, na trati do Litovle je rovněž zastávka v Odrlicích.[1]