Hornomoravský úval

Hornomoravský úval je významný geomorfologický celek ležící v oblasti Západní vněkarpatské sníženiny na Moravě. Tento úval se vyznačuje protáhlým tvarem, který se táhne od Libiny na severu po Napajedla na jihu, a svou celkovou rozlohou 1 315 km² s průměrnou nadmořskou výškou 226 m. Jedná se o typický erozně-akumulační reliéf s mírným sklonem a příznivým klimatem. Údolní nivy a rozlehlé zemědělské plochy jsou doplněny říčními ekosystémy, přičemž řeka Morava a její přítoky tvoří hlavní hydrologickou osu oblasti. Území se významně podílí na vodohospodářství a je chráněno pro své přírodní hodnoty v rámci CHKO Litovelské Pomoraví.

Dělení

Hornomoravský úval se dále dělí na čtyři geomorfologické podcelky, které mají své specifické charakteristiky:

1. Prostějovská pahorkatina – typické pahorkatinné reliéfy, zaměřené na zemědělskou činnost.
2. Středomoravská niva – údolní niva řeky Moravy, v níž se nacházejí lužní lesy a říční ekosystémy s významnou biodiverzitou.
3. Holešovská plošina – mírně zvlněná plošina, která tvoří přechod mezi úvalem a sousedními vrchovinami.
4. Uničovská plošina – plošina na severu úvalu, přiléhající k Hanušovické vrchovině a Nízkému Jeseníku.

Geologie

Geologická skladba Hornomoravského úvalu je velmi rozmanitá a důležitá pro pochopení morfologie této oblasti. Úval je příkopovou propadlinou, tedy prolomem v zemské kůře, vyplněnou neogenními a kvartérními sedimenty. Po ústupu badenského moře se zde až do konce pliocénu vytvořila jezera, která následně ustoupila sedimentaci. Původní podloží tvoří především muskoviticko-biotitické pararuly a migmatity Českého masivu. Pliocenní sedimenty jsou transgresivně uloženy na starším podloží a mají základ z psefitických a psamitických vrstev – sedimentů, které obsahují drobné i hrubší zrna křemene a pískovce. Ve východní části se nacházejí pestré psamiticko-pelitické sedimenty s jílovitými složkami, které byly během pliocénu a pleistocénu transportovány a usazovány v oblasti říční nivy Moravy.

Údolní niva řeky Moravy a její přítoky mají četné říční terasy, což svědčí o tektonických pohybech během pleistocénu, které ovlivnily místní geologický vývoj.