Západní Beskydy: Porovnání verzí

Z Moravskoslezská Wiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
založena nová stránka s textem „náhled|[[Moravskoslezské Beskydy]] '''Západní Beskydy''' jsou částí Vnějších Západních Karpat, rozkládají se na pomezí Moravy, Slezska a části Polska. Tato horská oblast zahrnuje rozmanitý reliéf s vrchovinami i hornatinami a je známá svou přírodní krásou a významnými ekologickými lokalitami. H…“
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 5. 11. 2024, 16:43

Moravskoslezské Beskydy

Západní Beskydy jsou částí Vnějších Západních Karpat, rozkládají se na pomezí Moravy, Slezska a části Polska. Tato horská oblast zahrnuje rozmanitý reliéf s vrchovinami i hornatinami a je známá svou přírodní krásou a významnými ekologickými lokalitami. Hlavní části Západních Beskyd tvoří Hostýnsko-vsetínská hornatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovská brázda a Slezské Beskydy.

Geografie a členění

Západní Beskydy zahrnují následující hlavní podcelky:

Geologie a geomorfologie

Západní Beskydy jsou převážně složeny z flyšových hornin, jako jsou pískovce a jílovce, které vytvářejí specifický reliéf s četnými hřbety a údolími. V některých částech pohoří lze nalézt vápencové ostrůvky s jurskými fosíliemi. Oblast je výrazně modelována glaciálními a periglaciálními procesy, což vedlo ke vzniku kryoplanací, sesuvů a lavinových drah[1]. Na svazích údolí pravých přítoků řeky Odry se nachází četné puklinové jeskyně.

Historie a význam

Historicky byly Západní Beskydy osídleny hlavně pastevci a dřevorubci, kteří využívali rozsáhlé horské pastviny a lesy. Díky své izolovanosti se zde vyvinula specifická kultura a lidová architektura, která zahrnuje tradiční valašské domy a dřevěné kostely[2].

Ekologie a ochrana přírody

Oblast Západních Beskyd je bohatá na chráněné přírodní rezervace, jako je Chráněná krajinná oblast Beskydy, která pokrývá velkou část pohoří. Zdejší lesy jsou významným ekosystémem pro mnoho druhů zvířat, včetně rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého[3].

  1. 1,0 1,1 1,2 DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987, s. 567. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:580c0fa0-4787-11e4-a450-5ef3fc9bb22f
  2. 2,0 2,1 VÁCLAVEK, Matouš. Markrabství Moravské, Část prvá, část druhá. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1882-1885, s. 13. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:2812e2b0-a7e2-11e2-ada5-005056825209
  3. 3,0 3,1 MIŠTERA, Ludvík, Jaromír DEMEK a Oliver BAŠOVSKÝ. Geografie Československé socialistické republiky: celostátní vysokoškolská učebnice pro studující přírodověd. a pedag. fak. stud. oboru 76-12-7 učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů - aprobačního předmětu zeměpis naps.: Ludvík Mištera, Oliver Bašovský, Jaromír Demek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s. 41. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7267d5d0-a98c-11e3-bb86-005056825209