Dolnomoravský úval: Porovnání verzí

Z Moravskoslezská Wiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
založena nová stránka s textem „náhled|Výhled z [[Rozhledna Travičná|rozhledny Travičná]] '''Dolnomoravský úval''' je významná sníženina ležící na jižní Moravě a zasahující až na území Slovenska. Tento geomorfologický celek je součástí Západopanonské pánve a je charakteristický plochým reliéfem tvořeným převážně neogenními a kvartérními sedimenty. Ú…“
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 6. 11. 2024, 16:54

Výhled z rozhledny Travičná

Dolnomoravský úval je významná sníženina ležící na jižní Moravě a zasahující až na území Slovenska. Tento geomorfologický celek je součástí Západopanonské pánve a je charakteristický plochým reliéfem tvořeným převážně neogenními a kvartérními sedimenty. Úval se rozkládá na ploše přibližně 965 km² (na území MSR) a má průměrnou nadmořskou výšku 183,2 m. Jeho osou je řeka Morava, která spolu s řekou Dyjí tvoří významné říční nivy s terasami a nížinnými pahorkatinami.

Geografie

Dolnomoravský úval se táhne podél jižní části Moravy a jeho reliéf je tvořen převážně říčními nivami s bohatými aluviálními sedimenty. Osu úvalu tvoří řeky Morava a Dyje, jejichž údolní nivy jsou lemovány pískovými přesypy a nížinnými pahorkatinami. Nejvyšším bodem oblasti je vrch Staré hory s nadmořskou výškou 302 m. V okolí niv převládají orná pole a lužní lesy, které jsou charakteristickým ekosystémem této oblasti[1].

Podnebí a půdy

Dolnomoravský úval se vyznačuje teplým a úrodným podnebím, což z něj činí jednu z nejdůležitějších zemědělských oblastí na jižní Moravě. V úvalu se nacházejí černozemě a hnědozemě, které jsou ideální pro pěstování plodin, jako jsou pšenice, cukrovka, kukuřice, vinná réva a teplomilné ovoce. Kvůli nízké nadmořské výšce a blízkosti řek je oblast náchylná k jarním záplavám, ale zároveň často trpí nedostatkem vláhy během letních měsíců[2].

Hospodářství

Díky úrodným půdám a teplému klimatu je Dolnomoravský úval významným centrem zemědělství na jižní Moravě. Zdejší zemědělská produkce se zaměřuje na plodiny jako pšenice, cukrovka, kukuřice a vinná réva. Zároveň je oblast důležitá pro chov hospodářských zvířat. Úval se také podílí na produkci teplomilných plodin, jako je raná zelenina a ovoce, což přispívá k vysoké hospodářské hodnotě tohoto regionu[3].

Ekologie a ochrana přírody

V Dolnomoravském úvalu se nacházejí cenné lužní lesy a mokřady, které tvoří důležitý přírodní ekosystém s vysokou biodiverzitou. Tato oblast je domovem mnoha druhů rostlin a živočichů, včetně řady vzácných druhů, které se vyskytují pouze v těchto specifických říčních biotopech. Ochrana přírody se zaměřuje na zachování přírodních říčních ekosystémů, které jsou ohroženy intenzivním zemědělstvím a průmyslovým rozvojem.

Zdroje

  1. DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987, s. 166. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:25e6b070-4787-11e4-a450-5ef3fc9bb22f
  2. DOUBRAVA, Josef, Jan MUSÍLEK a J. BALTHUS. Zeměpis pro 8. ročník základní školy: Československá socialistická republika. Praha: SPN, 1983, s. 206. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c9b64080-35fd-11e4-a8ab-001018b5eb5c
  3. MIŠTERA, Ludvík, Jaromír DEMEK a Oliver BAŠOVSKÝ. Geografie Československé socialistické republiky: celostátní vysokoškolská učebnice pro studující přírodověd. a pedag. fak. stud. oboru 76-12-7 učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů - aprobačního předmětu zeměpis naps.: Ludvík Mištera, Oliver Bašovský, Jaromír Demek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s. 45. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:72aa8420-a98c-11e3-bb86-005056825209