Odra: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „náhled|Odra v [[Koblov|Ostravě-Koblově]] '''Odra''' (slezsky ''Ôdra'') je významná řeka ve střední Evropě, která protéká Moravskoslezskou republikou, Polskem a Německem, než se vlévá do Baltského moře. Pramení v Oderských vrších, poblíž obce Kozlov, v nadmořské výšce přibližně 652 metrů. Celková délka Odry činí 860 kilometrů,…“ značka: editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 6. 11. 2024, 17:55

Odra (slezsky Ôdra) je významná řeka ve střední Evropě, která protéká Moravskoslezskou republikou, Polskem a Německem, než se vlévá do Baltského moře. Pramení v Oderských vrších, poblíž obce Kozlov, v nadmořské výšce přibližně 652 metrů. Celková délka Odry činí 860 kilometrů, z toho na moravskoslezském území měří 135,5 kilometrů. Povodí řeky zabírá rozlohu asi 181 000 km², přičemž 4 721 km² se nachází v České republice.[1][2]
Průběh toku a přítoky
Odra pramení v Moravskoslezsku v Oderských vrších pod Fidlovým kopcem a zpočátku má charakter horské řeky s prudkým sklonem a čistým, rychle tekoucím proudem. Mezi hlavní levostranné přítoky v této oblasti patří řeky Luha a Budišovka, zatímco pravostrannými přítoky jsou Bečva a další řeky pramenící v Karpatech a Sudetech.[3]
Jak Odra pokračuje na sever, opouští horský terén a vstupuje do širší Moravské brány, kde se proud zpomaluje a řeka získává meandrovitý charakter s rozmanitou nivou. Tok se výrazně rozšiřuje a přibírá několik významných přítoků, jako jsou Ostravice, Olše a další řeky, které pramení v Moravskoslezských Beskydech.[1][2]
Ekologický a hospodářský význam
Povodí Odry podporuje rozmanité ekosystémy, zejména v horním toku, kde si řeka uchovává poměrně přirozený charakter a poskytuje domov mnoha druhům rostlin a živočichů. Přirozené nivní louky, lesy a mokřady mají ekologický význam a jsou chráněny jako cenná stanoviště pro mnoho druhů ptactva. Některé části řeky jsou chráněny s cílem zachovat přírodní prostředí.[3]
Odra má také hospodářský význam, zejména v oblastech kolem průmyslového města Ostravy. Řeka podporuje zemědělství i průmysl, přičemž v minulosti čelila problémům se znečištěním, zejména pod Ostravou, kde průmyslové výpusti negativně ovlivňovaly kvalitu vody. V posledních letech byla zavedena opatření ke snížení znečištění a obnově ekologické rovnováhy.[1][3]
Hydrologické charakteristiky
Řeka zažívá značné sezónní výkyvy průtoku, s vyšším stavem vody na jaře v důsledku tání sněhu. Průměrný průtok na moravskoslezskopolské hranici činí přibližně 55,82 m³ za sekundu. K řízení povodňových situací bylo na různých úsecích toku realizováno několik protipovodňových opatření, zejména v oblastech ohrožených sezónními záplavami.[2]
V zimě může část toku zamrznout, zvláště v ústí, což ovlivňuje jak splavnost, tak ekologické podmínky. Nejdelší zaznamenaná doba zamrznutí trvala 75 dní v roce 1929 a měla značný dopad na průtok vody a místní komunity.[1]
Lidské zásahy a ochrana
Činnost člověka, včetně zemědělství, urbanizace a průmyslu, ovlivnila přirozený tok Odry a okolní krajinu. Kvůli ochraně před povodněmi a podpoře zemědělské půdy byly na řece prováděny různé úpravy, včetně regulace toku a výstavby ochranných hrází. Přesto zůstávají některé části řeky ekologicky cenné a pokračují snahy o vyvážení hospodářského využití a ochrany životního prostředí.[2][2]
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 MACEK, Josef, Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí, Socialistická akademie a Československá akademie věd. Československá vlastivěda. Praha: Orbis, 1968. sv. 1, s. 575. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3451a1f0-b8ea-11e3-a597-5ef3fc9bb22f
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 MIŠTERA, Ludvík, Jaromír DEMEK a Oliver BAŠOVSKÝ. Geografie Československé socialistické republiky: celostátní vysokoškolská učebnice pro studující přírodověd. a pedag. fak. stud. oboru 76-12-7 učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů - aprobačního předmětu zeměpis naps.: Ludvík Mištera, Oliver Bašovský, Jaromír Demek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s. 74. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:75d166a0-a98c-11e3-bb86-005056825209
- ↑ 3,0 3,1 3,2 ŽENATÝ, Pavel, Jiří MANÍČEK a Leopold ZUBEK. Povodí Odry. Ostrava: Povodí Odry, 1984, s. 23. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:9e0b3ee0-5178-11e4-b90d-5ef3fc9bb22f