Budoucnost Prostějov: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „'''Budoucnost''' bylo spotřební družstvo v Prostějově, působící po druhé světové válce. == Dějiny == Koncem roku 1947 otevírala prostějovská Budoucnost také prodejny na Šternbersku (Rybníček, Stachov).<ref>Hlas Jeseníků: týdeník Čs. sociální demokracie pro Severní Moravu. Šumperk: Zemský výkonný výbor Čs.…“ značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Budoucnost''' bylo spotřební družstvo v [[Prostějov|Prostějově]], působící | '''Ústřední konsumní a úsporné družstvo Budoucnost v Prostějově''' bylo spotřební družstvo v [[Prostějov|Prostějově]], působící v letech [[1891]] až 1955. | ||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
Historie, vznik a vývoj Budoucnosti byl úzce spjat s vývojem dělnického hnutí v [[Prostějov|Prostějově]]. Družstvo bylo založeno roku [[1891]] po [[Velká stávka prostějovských tkalců (1890)|velké stávce prostějovských tkalců]] v roce [[1890]], když se místní obchodníci postavili proti stávkujícím a také využívali stoupající drahoty ke svému obohacení. Družstvo založilo 55 prostějovských krejčí a tkalců se skromnými prostředky.<ref name=":0">Výstava družstevního budování: 27.9.1947 - 19.10.1947. Brno: ZNV, 1947, s. 63. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:30a7c4ac-eba6-4793-9ece-246b885493a5</nowiki></ref> | |||
Teprve od roku [[1906]] začíná družstvo růst a v roce [[1914]] má již 16 prodejen, 2 420 členů a tržbu přes milion tehdejších korun. V období [[První světová válka|první světové války]] dolehly na družstvo obtíže se zásobováním, a navíc mělo mimo své členy zásobovat i nečleny prostějovského okresu a [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]]. Přitom se zásobovací situace stále zhoršovala a vyvrcholila hladovými bouřemi roku [[1917]], při kterých bylo zastřeleno 26 obětí.<ref name=":0" /> | |||
Po válce se družstvo prudce rozrostlo. V roce [[1919]] mělo již 41 prodejen, 9 387 členů s tržbou přes 12 milionů tehdejších Kč. V tomto roce se také sloučilo se [[Severomoravské hanácké družstvo|Severomoravským hanáckým družstvem]] v Olomouci.<ref name=":0" /> | |||
Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] mělo družstvo 183 prodejen, 28 372 členů a tržbu přes 58 milionů Kčs. Po osvobození [[Moravskoslezská republika|Moravskoslezska]] Sovětskou armádou začali zaměstnanci s odstraňováním válečných škod, družstvo také otevíralo nové prodejny v dosidlovaném pohraničí (například na [[Župa Šternberk|Šternbersku]] ([[Rybníček (Újezd)|Rybníček]], [[Stachov (Lipina)|Stachov]]).<ref>Hlas Jeseníků: týdeník Čs. sociální demokracie pro Severní Moravu. Šumperk: Zemský výkonný výbor Čs. sociální demokracie, 1948(1), s. 2. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:fdd30290-8a09-11e3-83a0-005056825209</nowiki></ref>). Zůčastnilo se akce "dar družstevníků republice" a věnovalo na tento účel za přispění svých členů 1,5 milionu Kčs.<ref name=":0" /> | |||
V říjnu [[1947]] mělo družstvo 242 prodejen, 38 444 členů s tržbou za první pololetí roku 1947 přes 140 milionů Kčs. Družstvo v té době vedl zasloužilý družstevní pracovník ředitel [[František Látal]].<ref name=":0" /> | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references /> | |||
[[Kategorie:Zaniklé hospodářské organizace]] | |||
[[Kategorie:Zaniklá výrobní družstva]] | |||
[[Kategorie:Zaniklá spotřební družstva]] | |||
Aktuální verze z 25. 1. 2025, 12:33
Ústřední konsumní a úsporné družstvo Budoucnost v Prostějově bylo spotřební družstvo v Prostějově, působící v letech 1891 až 1955.
Dějiny
Historie, vznik a vývoj Budoucnosti byl úzce spjat s vývojem dělnického hnutí v Prostějově. Družstvo bylo založeno roku 1891 po velké stávce prostějovských tkalců v roce 1890, když se místní obchodníci postavili proti stávkujícím a také využívali stoupající drahoty ke svému obohacení. Družstvo založilo 55 prostějovských krejčí a tkalců se skromnými prostředky.[1]
Teprve od roku 1906 začíná družstvo růst a v roce 1914 má již 16 prodejen, 2 420 členů a tržbu přes milion tehdejších korun. V období první světové války dolehly na družstvo obtíže se zásobováním, a navíc mělo mimo své členy zásobovat i nečleny prostějovského okresu a Drahanské vrchoviny. Přitom se zásobovací situace stále zhoršovala a vyvrcholila hladovými bouřemi roku 1917, při kterých bylo zastřeleno 26 obětí.[1]
Po válce se družstvo prudce rozrostlo. V roce 1919 mělo již 41 prodejen, 9 387 členů s tržbou přes 12 milionů tehdejších Kč. V tomto roce se také sloučilo se Severomoravským hanáckým družstvem v Olomouci.[1]
Na počátku druhé světové války mělo družstvo 183 prodejen, 28 372 členů a tržbu přes 58 milionů Kčs. Po osvobození Moravskoslezska Sovětskou armádou začali zaměstnanci s odstraňováním válečných škod, družstvo také otevíralo nové prodejny v dosidlovaném pohraničí (například na Šternbersku (Rybníček, Stachov).[2]). Zůčastnilo se akce "dar družstevníků republice" a věnovalo na tento účel za přispění svých členů 1,5 milionu Kčs.[1]
V říjnu 1947 mělo družstvo 242 prodejen, 38 444 členů s tržbou za první pololetí roku 1947 přes 140 milionů Kčs. Družstvo v té době vedl zasloužilý družstevní pracovník ředitel František Látal.[1]
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Výstava družstevního budování: 27.9.1947 - 19.10.1947. Brno: ZNV, 1947, s. 63. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:30a7c4ac-eba6-4793-9ece-246b885493a5
- ↑ Hlas Jeseníků: týdeník Čs. sociální demokracie pro Severní Moravu. Šumperk: Zemský výkonný výbor Čs. sociální demokracie, 1948(1), s. 2. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:fdd30290-8a09-11e3-83a0-005056825209