Českomoravská vrchovina: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „'''Českomoravská vrchovina''', známá také jako '''Vysočina''', je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a Moravy. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi Znojmem a Dyjí na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km,…“ značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Českomoravská vrchovina''', známá také jako '''Vysočina''', je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a [[Morava (země)|Moravy]]. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi [[Znojmo|Znojmem]] a [[Dyje|Dyjí]] na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km, přičemž její průměrná nadmořská výška je okolo 600 m n. m. | [[Soubor:Hulkovice.JPG|náhled|Kopec Hůlkovice a vesnice [[Čtyři Dvory]]]] | ||
'''Českomoravská vrchovina''', známá také jako '''Vysočina''', je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a [[Morava (země)|Moravy]]. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi [[Znojmo|Znojmem]] a [[Dyje|Dyjí]] na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km, přičemž její průměrná nadmořská výška je okolo 600 m n. m.<ref name=":0">VÁCLAVEK, Matouš. ''Markrabství Moravské, Část prvá, část druhá''. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1882-1885. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:8bf5f550-6f5d-11e2-b9fa-005056827e52</nowiki></ref> | |||
== Geografie a členění == | |||
Vysočina je typickým příkladem středohorské oblasti, kde převládají ploché vrchoviny a méně zvlněný terén. V rámci Českomoravské vrchoviny lze rozlišit několik specifických podcelků, mezi něž patří: | Vysočina je typickým příkladem středohorské oblasti, kde převládají ploché vrchoviny a méně zvlněný terén. V rámci Českomoravské vrchoviny lze rozlišit několik specifických podcelků, mezi něž patří: | ||
* '''[[Jihlavská vrchovina]]''' – nachází se mezi řekami [[Dyje|Dyjí]] a [[Jihlava (řeka)|Jihlavou]]. | * '''[[Jihlavská vrchovina]]''' – nachází se mezi řekami [[Dyje|Dyjí]] a [[Jihlava (řeka)|Jihlavou]].<ref name=":0" /> | ||
* '''[[Žďárská vrchovina]]''' – oblast kolem měst [[Jihlava]] a [[Žďár nad Sázavou]]. | * '''[[Žďárská vrchovina]]''' – oblast kolem měst [[Jihlava]] a [[Žďár nad Sázavou]].<ref name=":1">DOUBRAVA, Josef a Stanislav MAŘAN. Československo: učebnice zeměpisu pro 8. ročník základní devítileté školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, s. 10. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:ebd7e2bc-0f12-46b3-bd5e-539cfbfa8533</nowiki></ref> | ||
* '''[[Drahanská vrchovina]]''' – tvořená hlavně vápencovými útvary. | * '''[[Drahanská vrchovina]]''' – tvořená hlavně vápencovými útvary.<ref name=":2">DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987, s. 34. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:17679960-4787-11e4-a450-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref> | ||
* '''[[Kunštátská vrchovina|Kunštátská]] a [[Třebovská vrchovina]]''' – kolem měst [[Kunštát]] a [[Moravská Třebová]]. | * '''[[Kunštátská vrchovina|Kunštátská]] a [[Třebovská vrchovina]]''' – kolem měst [[Kunštát]] a [[Moravská Třebová]].<ref name=":2" /> | ||
Nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny je [[Javořice]] s nadmořskou výškou 837 m n. m. | Nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny je [[Javořice]] s nadmořskou výškou 837 m n. m.<ref name=":2" /> | ||
== Geologie a horninové složení == | |||
Českomoravská vrchovina je převážně složena z krystalinických hornin, zejména z rul, svorů a břidlic. Na několika místech se horniny přeměňují na žuly a zrnité horniny, které přecházejí do vápencových oblastí, zejména v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]]. Charakteristickým znakem je prolínání různých druhů hornin, což způsobuje pestré geomorfologické vlastnosti. V oblasti se nacházejí také krasové útvary, například jeskyně s krápníkovou výzdobou v okolí [[Sloup|Sloupu]], [[Křtiny|Křtin]], [[Ochoz|Ochozu]] a známé propasti [[Macocha]]. | Českomoravská vrchovina je převážně složena z krystalinických hornin, zejména z rul, svorů a břidlic. Na několika místech se horniny přeměňují na žuly a zrnité horniny, které přecházejí do vápencových oblastí, zejména v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]].<ref name=":0" /> Charakteristickým znakem je prolínání různých druhů hornin, což způsobuje pestré geomorfologické vlastnosti. V oblasti se nacházejí také krasové útvary, například jeskyně s krápníkovou výzdobou v okolí [[Sloup|Sloupu]], [[Křtiny|Křtin]], [[Ochoz|Ochozu]] a známé propasti [[Macocha]].<ref name=":1" /> | ||
== Historie a význam == | |||
Historicky byla Českomoravská vrchovina osídlena již od starověku a tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a [[Morava (země)|Moravou]]. Mnoho z původních horských vesnic a měst, jako [[Kunštát]] nebo [[Znojmo]], bylo založeno na úpatí vrchovin a poskytovalo ochranu před nepřáteli. Ve vrchovině byly také těženy různé suroviny, včetně stavebního kamene a železné rudy. | Historicky byla Českomoravská vrchovina osídlena již od starověku a tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a [[Morava (země)|Moravou]]. Mnoho z původních horských vesnic a měst, jako [[Kunštát]] nebo [[Znojmo]], bylo založeno na úpatí vrchovin a poskytovalo ochranu před nepřáteli.<ref name=":0" /> Ve vrchovině byly také těženy různé suroviny, včetně stavebního kamene a železné rudy.<ref name=":2" /> | ||
Českomoravská vrchovina je dnes známá svou přírodní krásou a rekreačním potenciálem. Oblast je oblíbená mezi turisty, především kvůli přírodním rezervacím a chráněným krajinným oblastem, které nabízejí bohaté možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. | Českomoravská vrchovina je dnes známá svou přírodní krásou a rekreačním potenciálem. Oblast je oblíbená mezi turisty, především kvůli přírodním rezervacím a chráněným krajinným oblastem, které nabízejí bohaté možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. | ||
== Ekologie a ochrana přírody == | |||
Oblast Českomoravské vrchoviny je domovem mnoha chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde lesní komplexy a chráněné krajinné oblasti, které jsou součástí evropské ekologické sítě Natura 2000. Tyto lesy, louky a pastviny představují důležitá stanoviště pro mnoho ohrožených druhů, například pro rysa ostrovida nebo tetřeva hlušce. | Oblast Českomoravské vrchoviny je domovem mnoha chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde lesní komplexy a chráněné krajinné oblasti, které jsou součástí evropské ekologické sítě Natura 2000. Tyto lesy, louky a pastviny představují důležitá stanoviště pro mnoho ohrožených druhů, například pro rysa ostrovida nebo tetřeva hlušce.<ref name=":2" /> | ||
== Zdroje == | |||
[[Kategorie:Českomoravská vrchovina]] | |||
[[Kategorie:Geomorfologické oblasti v Moravskoslezsku]] | |||
[[Kategorie:Vrchoviny v Moravskoslezsku]] | |||
[[Kategorie:Českomoravská soustava]] | |||
Aktuální verze z 5. 11. 2024, 16:10
Českomoravská vrchovina, známá také jako Vysočina, je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a Moravy. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi Znojmem a Dyjí na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km, přičemž její průměrná nadmořská výška je okolo 600 m n. m.[1]
Geografie a členění
Vysočina je typickým příkladem středohorské oblasti, kde převládají ploché vrchoviny a méně zvlněný terén. V rámci Českomoravské vrchoviny lze rozlišit několik specifických podcelků, mezi něž patří:
- Jihlavská vrchovina – nachází se mezi řekami Dyjí a Jihlavou.[1]
- Žďárská vrchovina – oblast kolem měst Jihlava a Žďár nad Sázavou.[2]
- Drahanská vrchovina – tvořená hlavně vápencovými útvary.[3]
- Kunštátská a Třebovská vrchovina – kolem měst Kunštát a Moravská Třebová.[3]
Nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny je Javořice s nadmořskou výškou 837 m n. m.[3]
Geologie a horninové složení
Českomoravská vrchovina je převážně složena z krystalinických hornin, zejména z rul, svorů a břidlic. Na několika místech se horniny přeměňují na žuly a zrnité horniny, které přecházejí do vápencových oblastí, zejména v Drahanské vrchovině.[1] Charakteristickým znakem je prolínání různých druhů hornin, což způsobuje pestré geomorfologické vlastnosti. V oblasti se nacházejí také krasové útvary, například jeskyně s krápníkovou výzdobou v okolí Sloupu, Křtin, Ochozu a známé propasti Macocha.[2]
Historie a význam
Historicky byla Českomoravská vrchovina osídlena již od starověku a tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou. Mnoho z původních horských vesnic a měst, jako Kunštát nebo Znojmo, bylo založeno na úpatí vrchovin a poskytovalo ochranu před nepřáteli.[1] Ve vrchovině byly také těženy různé suroviny, včetně stavebního kamene a železné rudy.[3]
Českomoravská vrchovina je dnes známá svou přírodní krásou a rekreačním potenciálem. Oblast je oblíbená mezi turisty, především kvůli přírodním rezervacím a chráněným krajinným oblastem, které nabízejí bohaté možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty.
Ekologie a ochrana přírody
Oblast Českomoravské vrchoviny je domovem mnoha chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde lesní komplexy a chráněné krajinné oblasti, které jsou součástí evropské ekologické sítě Natura 2000. Tyto lesy, louky a pastviny představují důležitá stanoviště pro mnoho ohrožených druhů, například pro rysa ostrovida nebo tetřeva hlušce.[3]
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 VÁCLAVEK, Matouš. Markrabství Moravské, Část prvá, část druhá. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1882-1885. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8bf5f550-6f5d-11e2-b9fa-005056827e52
- ↑ 2,0 2,1 DOUBRAVA, Josef a Stanislav MAŘAN. Československo: učebnice zeměpisu pro 8. ročník základní devítileté školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, s. 10. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ebd7e2bc-0f12-46b3-bd5e-539cfbfa8533
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987, s. 34. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:17679960-4787-11e4-a450-5ef3fc9bb22f