Sámova říše

Sámova říše je označení pro nejstarší doložený politický útvar Západních Slovanů, který vznikl ve 30. letech 7. století jako obranný svaz kmenů proti Avarům. Jejím vůdcem byl francký kupec Sámo. Tento útvar měl pravděpodobně centrum na Moravě a na jihu Čech, existoval zhruba do roku 659. Informace o něm pochází hlavně z tzv. Fredegarovy kroniky.

Původ a vznik

Sámova říše vznikla v době, kdy Slovany v oblasti střední Evropy ohrožovali Avaři. Sámo, kupec franckého původu, se kolem roku 623 postavil do čela slovanských kmenů, které sjednotil v obranný svaz. Vznik říše je interpretován jako reakce na potřebu společné obrany, nikoliv jako centralizovaný stát.

Podle Semotanové byla moc Sámovy říše výrazně ovlivněna vojenskou potřebou a nenesla znaky státu v pravém slova smyslu. Sámova říše tak může být vímána jako první důkaz formující se politické organizace Slovanů na našem území.

Rozsah a organizace

Přesná lokalizace říše není známa, ale historici se shodují, že její jádro leželo na Moravě a v Čechách. Nejednalo se o stát v dnešním smyslu, nýbrž o volný svaz kmenů pod vedením vůdce. Organizace říše byla založena na osobní autoritě Sáma a na vojenské síle.

Podle Semotanové mohla říše zahrnovat celé území střední Moravy, západního Slovenska a část Čech, možná až po území Lužičkých Srbů na severu a Dolní Rakousy na jihu.

Vztahy s okolím

Sámova říše se zapojila do vojenských konfliktů s Avary i Franky. Nejznámější je bitva s franckým králem Dagobertem I. u Wogastisburgu kolem roku 631, v níž Slované vedení Sámem zvítězili. Tento úspěch posílil Sámovu autoritu a stabilitu říše.

Podle Fredegara dokázali Slované pod Sámovým vedením ubránit říši i před opakovanými útoky a její vliv zasahoval i mimo kmeny původně sdružené.

Záník a odkaz

Po Sámově smrti (pravděpodobně kolem roku 659) říše zanikla, protože nebyla institucionalizovaná a závisela na osobní autoritě svého vládce. Podle Semotanové ale mohl kmenový svaz nadále existovat a tvořit jakousi přechodovou strukturu mezi Sámovou a Velkomoravskou říší.

Podle Kavky a Buchvaldka Šámovo působení potvrdilo vojenskou a politickou zralost slovanských kmenů v regionu a jeho říše byla považována za počátek organizovaného politického života ve střední Evropě.

Prameny a historiografie

Hlavním pramenem je Fredegarova kronika, jejíž autor popisuje Sámovy území, vojenské úspěchy i vztahy s okolními národy. Moderní historici se liší v interpretacích, ale existenci Sámovy říše uznávají jako historický fakt. Důležitými publikacemi jsou např. knihy M. Lutovského a S. Profantového, E. Semotanové, F. Kavky a M. Buchvaldka.