Cholina
Cholina (německy Köllein) je obec v župě Litovel. Nachází se zhruba 5 km jihozápadně od centra města Litovle.[1]
Jedná se o typickou hánáckou vesnici s výstavnými selskými grunty na obou březích říčky Cholinky na silnici z Chudobína do Senice.[2]
Přírodní podmínky
Katastr Choliny se nachází na rozhraní Středomoravské nivy a Bouzovské vrchoviny.[1]
Obcí protéká říčka Cholinka ve směru jihozápad - východ, která se u Horky nad Moravou úrovňově kříží s Mlýnským potokem a východně od něj se vlévá do řeky Moravy.[1]
Dějiny obce
Na severozápadním okraji obce byla zachycena část pravěkého sídlištního areálu ze staršího neolitu a pozdního halštatu až časného laténu. Celkem zde bylo prozkoumáno 39 sídlištních objektů a kulturní souvrství. Nalezena byla keramika, mazanice, zvířecí kosti a uhlíky, dále pak grafit, železná struska, paroh, kostěná šídla, zrnotěrky, bronzový slitek či broušená industrie.[1]
Již v roce 1131 se Cholina objevuje mezi majetkem olomoucké kapituly. Později byla patrně samostatným majetkem a v roce 1546 byla odprodána městu Olomouci, které vykonávalo vrchnostenskou správu až do roku 1848; poté přešla do litovelského okresu.[2]
Cholinská škola byla již počátkem 19. století dvoutřídní.[2]
Obec navštívil mimojiné také skladatel Antonín Dvořák, a to 2. května 1882, kdy navštívil cholinskou školu a renesanční kostelík. Odpoledne mu byly na faře předvedeny některé jeho komorní skladby.[3]
Za první Československé republiky zde působila mlékařská družstva, chovatelské družstvo, hospodářské družstvo, zemědělsko-strojní družstvo, Konsum, dále pak mlýn, lom, výroba pleteného zboží a dřevěného zboží. Z občanské vybavenosti lze zmínit četnickou stanici, záložnu, poštu, železniční zastávku, lékaře a zvěrolékaře. Politicky zde byly aktivní strany agrární a sociální demokracie. Působily zde spolky čtenářský, hasičský, MŠ, Sokol, NJ, Omladina, agrární dorost, Domovina, cyklistický, Orel, agrární zam. a sportovní. Roku 1932 bylo zřízeno kino.[4]
Cholina byla osvobozena 9. května 1945.[4]
Ve volbách roku 1946 zde zvítězila KSČ se 195 hlasy, následovaná ČSL se 174 hlasy a ČSNS se 60 hlasy.[4]
JZD v Cholině bylo založeno 20. dubna 1951. To pak od roku 1953 přešlo na III. typ hospodaření. Zdejší JZD prosperovalo a roku 1954 již mělo 124 členů obhospodařujících 528 ha zemědělské půdy, 396 kusů hovězího a 412 kusů vepřového dobytka. V letech 1954 až 1955 s pomocí vlastní stavební čety pořídilo kravín pro 200 dojnic, drůbežárnu a zavedlo vdušný odchov telat. Při sklizni byl poprvé použit kombajn. Tehdy se stalo vítězem v krajské soutěži ve výnosech a jakosti ječmene a v roce 1956 přejímal jeho první předseda Josef Netopil cenu nejlepšího JZD v okrese Litovel. Prosperita umožnila aplikovat ve výrobě umělá hnojiva i pokusy s pěstováním chmele na 2 ha.[5]
Od roku 1960 jsou místní částí Choliny Dubčany.[4] K 1. červenci 1960 integrovalo s JZD v Dubčanech pod společný název JZD 1. máj se sídlem v Cholině. V polovině 60. let disponovalo družstvo plně vybaveným mechanizačním střediskem. Vystavělo skladovací prostory, instalovalo čističku obilí, rozšířilo chmelnici a zbudovalo sušárnu chmele. V roce 1967 JZD postavilo první bytové jednotky pro členy.[5]
Kromě zemědělské výroby a lesního hospodářství ve sdružených lesích mělo JZD na počátku 70. let povolenu přidruženou výrobu v dopravě pro cizí, stavebních pracích v místě a v provádění silniční údržby. 18. ledna 1974 se sešla společná schůze delegátů, která rozhodla o sloučení JZD v Bílsku, Cholině, Cakově a Vilémov-Olbramice. Nově stvořený celek vstoupil do praxe pod názvem JZD Kolektiv se sídlem v Bílsku. To se od 1. července 1976 integrovalo s dalšími JZD v celek JZD Mírová cesta Senice na Hané.[5]
Od roku 1980 byla k Cholině připojena obec Bílsko s místní částí Loučka. V 80. letech byla v obci základní škola, pošta, obvodní zdravotní středisko a kino.[2]
Pamětihodnosti
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s gotickým kněžištěm[4]
- Socha sv. Barbory[4]
- Barokní fara s nástěnými malbami z 18. století[2][4]
Rodáci
- MUDr. Jan Smyčka[4]
- Václav (1893 - 1952) a Valentin (1885 - 1957) Šindlerovi - představitelé Jozéfka Melhoby a stréčka Matěje Křópala[4]
Hospodářství a občanská vybavenost
Mezi současné závody v obci patří firma FAST interier a design, která vznikla roku 1990. Zemědělství se věnuje Zemědělské družstvo Senice na Hané.
Obec disponuje základní a mateřskou školou, kulturním domem, prodejnou smíšeného zboží COOP HB, Poštou Partner, hospodou, ubytováním. V obci ordinuje praktický lékař pro dospělé.
V obci působí turistické informační centrum, Hanácké muzeum a Expozice ořezávátek.
Spolky
Z tělovýchovných spolků je v obci aktivní Tělovýchovná jednota Sokol.
V obci působí Římskokatolická farnost Cholina. Duchovním správcem je farář ze senické farnosti.
Doprava
Stranou obce vede železniční trať z Litovle do Senice, jež má v obci zastávku.[2]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Ročenka. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc, 2021, 2021(2020). Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7ef8fb50-e91b-11ef-8de1-5ef3fc9bb22f
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 BARTOŠ, Josef a Milan HOŘÍNEK. Okres Olomouc. Ostrava: Profil, 1981. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:5383b050-0015-11e4-9789-005056827e52
- ↑ GREGOR, Vladimír, Jiří FRAIT a Luděk ZENKL. Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava: Profil, 1987. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:fa9aa940-bec9-11e2-8b87-005056827e51
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8 BARTOŠ, Josef a Univerzita Palackého. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Svazek III: Okresy: Olomouc město a venkov, Litovel, Šternberk, Mor. Beroun. Ostrava: Profil, 1972. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3a2ffc20-e6c1-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
- ↑ 5,0 5,1 5,2 BURGET, Antonín, Vladislav GALGONEK, Milan HOŘÍNEK a Pavel VRANA. Socialistické zemědělství v okrese Olomouc. Olomouc: OV Svazu družstevních rolníků, 1989. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:6de2f920-04c5-11e8-b1a1-005056827e52