Morava (řeka)

Z Moravskoslezská Wiki
Verze z 6. 11. 2024, 17:27, kterou vytvořil Administrator (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „náhled|Morava v [[Olomouc|Olomouci]] '''Morava''' je významná řeka ve střední Evropě, která protéká Moravskoslezskou republikou, Slovenskem a Rakouskem. Je důležitým přítokem Dunaje a jednou z nejdelších řek v Moravskoslezské republice s délkou 354 km. Povodí řeky Moravy zahrnuje oblast o rozloze přibližně 26 580 km², čímž se řadí mez…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Morava v Olomouci

Morava je významná řeka ve střední Evropě, která protéká Moravskoslezskou republikou, Slovenskem a Rakouskem. Je důležitým přítokem Dunaje a jednou z nejdelších řek v Moravskoslezské republice s délkou 354 km. Povodí řeky Moravy zahrnuje oblast o rozloze přibližně 26 580 km², čímž se řadí mezi významné vodní toky střední Evropy. Morava odvodňuje území střední a jižní Moravy a část západního Slovenska.

Pramen a tok

Řeka Morava pramení v pohoří Kralický Sněžník v nadmořské výšce přibližně 1200 m a teče převážně jižním směrem. Po průtoku Moravskoslezskou republikou tvoří přirozenou hranici mezi Moravskoslezskou republikou a Slovenskem a poté pokračuje přes Rakousko, kde se vlévá do Dunaje poblíž města Devín.

Řeka se dělí na tři hlavní úseky:

  • Horní tok Moravy – od pramene na Kralickém Sněžníku až po město Olomouc, kde řeka protéká úzkými, často hluboce zaříznutými údolími a má značný spád.
  • Střední tok Moravy – od Olomouce po Napajedla, kde se řeka rozlévá do široké nivy Hornomoravského úvalu. Tento úsek je charakterizován četnými říčními terasami a aluviálními sedimenty, které poskytují příznivé podmínky pro zemědělství.
  • Dolní tok Moravy – od Napajedel po soutok s Dunajem. V této části řeka protéká Dolnomoravským úvalem, kde má mírný spád, vytváří meandry a její široká niva je lemována lužními lesy[1].

Hlavní přítoky

Největším přítokem Moravy je řeka Dyje, která se vlévá z pravé strany v dolním toku. Další významné přítoky zahrnují řeky Desnou a Bečvu na levém břehu.

Povodí a přírodní podmínky

Povodí Moravy zahrnuje různorodé geografické oblasti, od horských a kopcovitých regionů Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku na horním toku až po nížinné oblasti Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu na středním a dolním toku. Dolní úseky řeky jsou náchylné k pravidelným záplavám, zejména na jaře při tání sněhu. V okolí řeky se nacházejí lužní lesy a mokřady, které jsou bohaté na biodiverzitu a hrají klíčovou roli v ekologii oblasti[2].

Využití a hospodářský význam

Řeka Morava je klíčová pro zemědělství a vodohospodářství v regionu, zejména v Dolnomoravském úvalu, kde se využívá k zavlažování a zásobování vodou. Dolní tok Moravy je splavný a částečně využívaný pro lodní dopravu a rekreační plavbu. Oblast kolem Moravy je rovněž známá pro vinařství a pěstování teplomilných plodin[3].

Ekologie a ochrana přírody

Řeka Morava protéká několika chráněnými územími, včetně CHKO Litovelské Pomoraví a biosférické rezervace Dolní Morava. Tyto oblasti chrání lužní lesy, mokřady a říční ekosystémy, které poskytují životní prostředí pro mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. Ochrana přírody v povodí Moravy je zásadní pro zachování ekologických funkcí řeky a podporu biodiverzity.

Zdroje

  1. MACEK, Josef, Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí, Socialistická akademie a Československá akademie věd. Československá vlastivěda. Praha: Orbis, 1968. sv. 1, s. 579. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:356f46f0-b8ea-11e3-a597-5ef3fc9bb22f
  2. DOUBRAVA, Josef, Jan MUSÍLEK a J. BALTHUS. Zeměpis pro 8. ročník základní školy: Československá socialistická republika. Praha: SPN, 1983, s. 54. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c0a563e0-35fd-11e4-a8ab-001018b5eb5c
  3. BARTOŠ, Josef a Milan HOŘÍNEK. Okres Olomouc. Ostrava: Profil, 1981, s. 57. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e2954200-25ad-11e4-a8ab-001018b5eb5c