Bílá Voda
Bílá Voda (něm. Weisswasser)[1] je obec v župě Jeseník v oblasti Severní Morava a Slezsko.
Poloha
Bílá Voda leží na rozhraní Rychlebských hor a polských nížin.[2] Na území Bílé Vody se nachází mimo jiné vrcholy Javorník, Muflon a Maliník.
Části obce
- Bílá Voda (něm. Weisswasser Markt)[1]
- Ves Bílá Voda (něm. Weisswasser Dorf)[1]
- Kamenička (něm. Kamitz)[1]
Dějiny
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1532. Privilegiem daným 12. srpna 1748 byla její část kolem piaristické koleje založené roku 1727 povýšena Marií Terezií na městys a od té doby byla rozlišována Bílá Voda městys a Bílá Voda ves. Ves se stala roku 1850 osadou městečka.[3][4]
Symboly
Nejstarší pečetidlo pochází patrně již z roku 1648 a svým pro Jesenicko neobvyklým znamením připomíná pěstování vinné révy v této oblasti.[4]
Na pečetích z doby před povýšením Bílé Vody na městys, dochovaných z let 1723 a 1743, je v pečetním poli volně bez štítu umístěn vinný hrozen s listy. Údajná listina o udělení znaku Bílé Vodě po jejím povýšení na městys se nedochovala.[4]
Znak Bílé Vody na děleném štítu obsahuje v hořejším poli symboly rodového erbu někdejší městské vrchnosti – hrabat Salmů – lososy. Ještě v polovině minulého století byl podle V. R. Widimského položen mezi oba lososy křížek, zatímco ve spodním poli se nacházelo znamení, o němž víme ze starších obecních pečetí, hrozen.[4]
V současné době má Bílá Voda ve znaku v hořejším červeném poli děleného štítu dva od sebe odvrácené stříbrné lososy hlavami vzhůru, obklopené čtyřmi zlatými křížky a v dolním modrém poli zlatý vinný hrozen s listy přirozené barvy.[4]
Pamětihodnosti
- Piaristická kolej – komplex z 1. poloviny 18. století, má obdélnou dispozici, dva ambity a vysunuté křídlo; stavba zahájena z podnětu a finančního přispění Jakuba Arnošta Lichtenštejna; vyučování bylo zahájeno roku 1727[2]
- Farní kostel Navštívení Panny Marie – barokní stavba z poloviny 18. století[2]
- Zámeček a zámecká zahrada – postaven kolem roku 1690 Lichtenštejny; dnes zde sídlí Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské[2][5]
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 MOŠA, Josef. Seznam obcí ve Slezsku a na Ostravsku: (v rozmezí současných okresů Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a severních částí okresů Bruntál a Šumperk). Opava: Slezský ústav ČSAV, 1974. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:92f170a0-51d4-11e3-ac69-005056827e51
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 KAŇOVSKÝ, Alexander, Zdeněk BRACHTL a Květoslav GROWKA. Jesenicko. Brno: Cesta, 1997, s. [33]. ISBN 80-85319-59-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c7a0668e-e7a4-406d-a6c6-94457d374732
- ↑ MÜLLER, Karel. Pečeti a znaky obcí na Jesenicku. V Opavě: Zemský archiv, 2003, s. 12. ISBN 80-86388-11-5. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e9f31310-62f1-11e5-81eb-001018b5eb5c
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 BALETKA, Ladislav a Jiří LOUDA. Znaky měst Severomoravského kraje. Ostrava: Profil, 1980, s. 19. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ce45d0d0-c077-11e3-a99b-005056822549
- ↑ PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE MARIANNY ORANŽSKÉ. Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské [online]. Bílá Voda: Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské, ©2024 [cit. 2024-12-29]. Dostupné z: https://pnmo.cz/