Svaz zemědělských družstev na Moravě
Svaz zemědělských družstev na Moravě byl vrcholnou organizací 2 678 moravských a slezských zemědělských družstev za a po druhé světové válce. Svaz vykonával pro svá členská družstva službu revizní, organizační, zakládací, starostenskou, daňovou, právní a poradní ve všech směrech.[1]
Skladba svazu
Svaz sdružoval 1024 úvěrních a 1654 neúvěrních družstev. Z úvěrních družstev bylo 610 spořitelních a záloženských spolků a 414 hospodářských záložen. Z neúvěrních družstev bylo 66 skladištních, 118 mlékáren a sběren, 21 mlýnských a pekárenských, 167 lihovarských, 89 lesních, 18 chovatelských, 1056 strojních a pomocných, 91 různých (lnářských, ovocnářsko-zel., semenářských apod.) a 28 organizací a společenstev. Dohromady měla družstva přes 650 tisíc členů, což s příslušníky rodin činilo téměr 2 miliony občanů.[1]
Historie svazu
Za první Československé republiky bylo zemědělské družstevnictví organizováno podle politických stran. Celkem 1406 družstev bylo organizováno v Brnosvazu, ústředním svazu českých hospodářských družstev v Brně (agrární) a 807 družstev v Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Brně (lidové).[1]
Do roku 1925 obstarávala některá úvěrní družstva pro své členy nákupy uhlí, strojů a různých hospodářských potřeb a uvedené centrály tyto potřeby dodávaly. V roce 1926 byly obchodní ústředny odděleny od družstevních peněžních ústředen. Až do roku 1939 tak byly na Moravě revizní, organizační a starostenské centrály Brnosvaz a Ústřední jednota a obchodní centrály Moragro a Jednota hospodářských družstev.[1]
V roce 1939 došlo ke splynutí družstevního hnutí a obě centrály se spojily a pro peněžní, revizní, organizační a starostenskou činnost se utvořila Moravská jednota záložen, raiffeisenek a družstev a pro službu obchodní Moragro, jednota hospodářských družstev.[1]
V lednu 1943 zůstala Moravské jednotě pouze činnost peněžní a přejmenovala se na Peněžní ústředí zemědělských družstev na Moravě a dne 12. ledna 1943 byl utvořen Svaz zemědělských družstev na Moravě. Během okupace bylo vedení svazu v německých rukou a činnost se omezovala zejména na likvidaci družstev.[1]
Po osvobození Moravskoslezska Sovětskou armádou připradly Svazu velké úkoly v zajišťování družstev v pohraničí, organizace zakládání nových družstev v nově osidlovaných krajích, pokračovat ve fúzích družstev stejného charakteru.[1]