Pavlovské vrchy
Pavlovské vrchy, známé také jako Pálava, jsou vrchovina na jihu Moravy, která se rozkládá mezi řekou Dyjí a rakouskou hranicí poblíž Mikulova. Tato oblast je součástí Mikulovské vrchoviny a tvoří severní výběžek vnějších Západních Karpat, konkrétně Jihomoravských Karpat. Nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů je Děvín s nadmořskou výškou 550 m.
Geografie a členění
Pavlovské vrchy jsou poměrně malé území o rozloze 44 km² s členitým reliéfem a průměrnou nadmořskou výškou kolem 270 m n. m. Typické jsou zde strmé svahy, bradlovité útvary a výrazné vrchy, jako jsou Děvín (550 m), Stolová hora (458 m) a Svatý kopeček (363 m), které tvoří dominantu krajiny v této části Moravy[1].
Geologie a geomorfologie
Geologické složení Pavlovských vrchů zahrnuje především jurské vápence a pískovce s množstvím fosílií, jako jsou Herinea bruntrutana, Cidaris coronata a Rhynchonella lacunosa. Vápencový podklad je zde charakteristický četnými krasovými jevy, včetně jeskyní, závrty a propadání[2]. Oblast je modelována nejen geologickou činností, ale také dlouhodobými erozními a periglaciálními procesy[3].
Historie a význam
Historicky byly Pavlovské vrchy známé již od pravěku, což dokládají archeologické nálezy z období paleolitu. Na vrcholu Děvína nad vesnicí Pavlov se nacházejí zříceniny středověkého hradu Děvičky. Oblast má také bohatou vinařskou tradici, a díky svému specifickému klimatu a poloze je Pálava významnou vinařskou oblastí[1].
Ekologie a ochrana přírody
Pavlovské vrchy jsou chráněnou krajinnou oblastí (CHKO Pálava) a jsou součástí biosférické rezervace UNESCO. Tato oblast je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, a zahrnuje různorodé biotopy od stepních trávníků po dubohabrové lesy. Pavlovské vrchy jsou významnou turistickou destinací, vyhledávanou pro své přírodní krásy a unikátní ekosystémy[3].
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987, s. 399. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:435bbc40-4787-11e4-a450-5ef3fc9bb22f
- ↑ VÁCLAVEK, Matouš. Markrabství Moravské, Část prvá, část druhá. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1882-1885, s. 13. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:2812e2b0-a7e2-11e2-ada5-005056825209
- ↑ 3,0 3,1 MIŠTERA, Ludvík, Jaromír DEMEK a Oliver BAŠOVSKÝ. Geografie Československé socialistické republiky: celostátní vysokoškolská učebnice pro studující přírodověd. a pedag. fak. stud. oboru 76-12-7 učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů - aprobačního předmětu zeměpis naps.: Ludvík Mištera, Oliver Bašovský, Jaromír Demek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s. 40. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:72597df0-a98c-11e3-bb86-005056825209